…To se pozná podle toho, s kým jdeme? Koho jsme si vzali s sebou?
| Jan 2:1 Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka, Na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“ Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. |
Když se v životě objeví problémy, nemusíme být překvapeni, že se o nich snad ani nedovíme a Bůh je vyřeší. Předpokladem však je mít v životě Pána Ježíše. Raději ho pozvat do svého života včas, dřív než problémy začnou. Ženich pozval na svatbu Ježíše. Dobře udělal, i když si mohl říkat: „Tolik lidí, on má s sebou těch dvanáct učedníků…“ Zanedlouho se objevil problém: došlo jim víno. Zřejmě nebyl schopen to rychle vyřešit. Ale tím, že na začátku pozval na svatbu Ježíše, měl vlastně už teď vyhráno. Ježíš se o víno postaral. Ženich snad ani nevěděl, proč ho vrchní správce volá. Chválí ho, že má až ještě i v pozdních hodinách dobré víno. (r. 2003) |