Jakub 5,16

Vyznávat

Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. (Jakub 5,16)

Vyznávat znamená říct, co o tom vím, přiznat pravdu, říct, jak to bylo.

Žalm 32,3.5: Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal... Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti." A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.

Dokud hřích v sobě tutláme, nechceme ho přiznat, nikomu říct, tak to sice můžeme maskovat, ale v nás to vře.

Zato když to řekneme, přiznáme Bohu - a je dobré to také říct někomu z lidí, z blízkých komu důvěřujeme, že to nepustí dál, tak nastává úleva. Důsledek je odpuštění, můžeme dostat milost.

A podle Jakuba to přináší uzdravení - Bůh ví, jak tajený, skrývaný hřích působí bolest, nemoc, často i fyzickou, dnes se tomu říká psychosomatickou. A vyznáním Bůh dává odpuštění i uzdravení.

Přísloví 28,13: Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.

1.Janův 1,9: Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

Příklad: Marnotratný syn: roky se toulal po světě a namlouval si: táta je zlý, doma se nedá vydržet. Nakonec však vyznal pravdu: "Zhřešil jsem! Vrátím se k otci!" Šel a našel přijetí, odpuštění, lásku - vlastně všechno, co ve světě marně hledal.

(duben 2005)