Zatvrzelé srdce se neumí radovat, neumí být vděčné

Varování před zatvrzelým srdcem.

Zatvrzelé, kamenné srdce nevnímá, necítí vlastní ani cizí bolest. Ale necítí ani radost. Mračí se tváří se sveřepě. Jsme k tomu náchylní. Stačí aby mi někdo ublížil, ukřivdil, aby mi někdo něco vytkl - a já si říkám: "Toho si nebudu všímat." - Nic si z toho nedělám, necítím - ale za chvíli necítím ani radost, ztrácím vděčnost, nevidím všechny ty dobré věci, které mi Bůh dává a dopřává. Je ze mě škarohlíd.

Jak si uchovat, jak získat jemné, citlivé srdce?

K tomu je potřebná Boží proměna: "A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa." (Ezechiel 36,26)

Jak to Bůh dělá? Odpuštěním. Tím, že prožijeme, přijmeme Boží odpuštění. Ale to je jen jedna část. Boží odpuštění nás proměňuje tak, abychom i my byli schopni a ochotni odpustit druhým. Podle mé zkušenosti naše srdce se stane jemnějším, citlivějším, když druhému odpustím to, kvůli čemu se mé srdce zatvrzovalo.

Chci se radovat? Pak musím hledat, kvůli které křivdě jsem se zatvrdil - a odpustit ji.

(1. července 2010)

Otázky do diskuse:

Jak se vám daří udržovat si citlivé srdce?