Jak žít se ženou

Hledání Boží vůle - Boží vůlí je posvěcení

Často se ptáme: kterou z těch cest na křižovatce se mám dát? Jaká je jeho vůle? Ale Bůh uvažuje jinak. Možná není až tak důležité, kterou cestou se vydáme (ne že to není důležité), ale především mu jde o to, jací jsme, s jakým postojem vůbec stojíme a chceme jít dál. Když chceš vědět, jaká je Boží vůle - jednou z odpovědí je:

Abys žil posvěceným životem.

Co je to posvěcení: zdržovat se necudností

Jinými slovy: zasvěcení, vyčlenění, určení pro nějaký konkrétní účel. Jestliže tatínek v rodině používá nějaký jeden svůj hrnek, je "zasvěcený" tatínkovi. Jestliže máme v koupelně speciální ručník pro hosty a je tak třeba i označený - je "posvěcený", "zasvěcený" pro hosty.

Posvěcení v tomto biblickém textu znamená zasvěcený pro Boha, pro něho připravený, vyčleněný.

(Schválně neříkám "oddělený", jak se to říkávalo dřív, protože to dnes navozuje myšlenku "uzavřít se sám do sebe" - a to vůbec nezaručuje, že se jedná o svatost, posvěcení.)

Co je to necudnost?

Mezi necudnost patří:

Flirtování - naznačovat, že bych měl o daného partnera zájem - ale nemyslím to vážně

Pornografie - kupování nebo prohlížení pornografických časopisů, sledování videa, nevhodné záběry v televiz

Dále bych sem zařadil sprosté vtipy, ale také sebeukájení - to všechno je necudnost, která člověka okrádá o Boží přítomnost, o Boží moc v osobním životě.

No a samozřejmě sem patří tělesný styk, smilstvo, nejen soulož, ale to, když muž a žena ve fyzických kontaktech zajdou příliš daleko.

Tím ovšem nechci podporovat upjaté prudérství, kdy se okázale otřepeme a povýšeně odvracíme od každého náznaku necudnosti. Kdyby nad námi, nade mnou nebyla Boží milost, pravděpodobně bychom do toho spadli také. Jako křesťan prožívám spíš soucit, lítost, protože necudnost je bezmocnost.

Necudnost okrádá o Boží moc v životě, špiní duši, vnáší nečisté myšlenky, činí závislým na hříchu. Přirovnal bych to tomu, jako když někdo hledá v hromadě hnoje korunu. - A přitom tatínek mi doma dá deset tisíc.

To je tedy životní styl pro svobodné lidi, kteří nežijí v manželství.

Tak se otevírá cesta ke šťastnému manželství:

To je tedy Boží vůle: vyvarovat se necudností.

Každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou (1Ts 4,4).

"Žít se ženou" je původně vyjádřeno úplně jinak:

V řečtině je slovo "nádoba", žít s nádobou! - žena je v manželství jako nádoba. Ta má být čistá (2Tm 2,19-21) a připravená přijímat obsah - to je na muži. Je-li muž prázdný, ženu nezaplní. Obsah může a má muž přijímat od Boha. Osobními setkáními s ním, čtením Bible, hledáním Boha, modlitbou. To všechno se na něm projeví! - A první, kdo to objeví, může a má být právě žena. Jde jen o to, aby muž tento obsah měl. Nemá-li, ať hledá u Boha (Jakub 1,5)

Žít se ženou

Slovo "žít" (se svou ženou), je také původně (= v řečtině) vyjádřeno jinak.

Kraličtí přeložili staročesky jako "vládnout" - ve smyslu spravovat, starat se o něco svěřeného. Ale dnešní význam je spíš "získat". Bůh si tedy přeje, aby si muž svou ženu získal, získával, snad můžeme říct "dobýval". Tím, že dává obsah, že mluví, že se o ni stará, o všechno potřebné, přemýšlí, že ji miluje, věnuje se jí - možná každý den jen trošku - tak si ji získává - to tady Bible říká a to můžeme jako křesťané dělat. Vím, že žena, kterou si muž získá, je šťastná. - A obráceně muž, kterému se podaří získat si ženu má na co být hrdý a sám prožívá naplnění. Tohle přeji každé ženě, každému muži v manželství.

"S úctou"

- žena je velmi citlivá na úctu. A Bůh si přeje, aby ženy tuto úctu ze strany mužů prožívaly, aby hluboko ve svém nitru věděly: "Mám pro něho cenu, mám svou hodnotu, neopustí mě, nezneužije mě sobecky, jsem jeho jediná! - Pokud toto žena prožívá, pak on se stává jejím pánem (jako Abraham Sáře, 1P 3,6), prostě ji dobyl a on zase prožívá naplnění v její úctě vůči němu.

Svatě

manželství, společný život má být svatý - opět to má význam "zasvěcený", vyčleněný pro Boha. Společný život manželů má být svatý, svatý Bohu. Jak často se jako manželé spolu modlíme? Žijeme svůj život s Bohem spolu s manželkou? Všechno, co prožíváme, je před Bohem odkryté, i to co se děje v ložnici. Bůh vidí, slyší naši modlitbu i v ložnici. To, co se děje v ložnici manželů, není určeno pro zraky druhých lidí, ale Bůh to vidí, nemusíme se před ním skrývat, ale i toto prožívání můžeme svěřovat Bohu. Bůh nás stvořil jako muže a ženy a plnost společného života můžeme prožívat ve svatosti.

Jak, čím se posvěcuje jídlo? - Božím slovem a modlitbou (1Tm 4). Věřím, že to platí obecněji, i pro společný život manželů. Chceme-li tedy, aby naše manželství i v ložnici bylo posvěcené, otevřeme prostor Bohu a přijímejme tento dar s vděčností (1Tm 4), se čtením Bible a modlitbou.

Na závěr jen zopakuji, že toto manželské štěstí má v podstatě jeden předpoklad: jako svobodný žít čistě, v posvěcení, bez necudností.

Ale i zde existuje cesta k očištění, odpuštění - v Kristově oběti na kříži.

(říjen 2007)