Osobní stránky www.vopalecky.cz |
Práce, zaměstnání asi vyvolává spoustu otázek. Na některé bych se chtěl podívat a hledat na ně biblické odpovědi.
Práce je požehnáním, Bůh ji ustanovil v ráji ještě před Pádem:
1M 2,15: Hospodin Bůh tedy vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a střežil. Stejně tak Bůh stále pracuje: Jan 5:17 Ježíš jim odpověděl: "Můj Otec pracuje i dnes; proto pracuji i já."
Bible nás vede k aktivnímu postoji k práci, rozvíjení, udržování věcí.
Je ovšem pravda, že od Pádu je práce dřina, přicházejí neúspěchy.
1M 3,19: V potu tváře budeš jíst svůj chléb.
Bůh nám však dopřává také odpočinek. – Vyhradil jeden den v týdnu, kdy máme odpočívat – Sám Bůh odpočinul.
Ale zároveň varuje před zahálkou: 2Ts 3,11-12 Teď však slyšíme, že někteří mezi vámi vedou zahálčivý život, pořádně nepracují a pletou se do věcí, do kterých jim nic není. Takovým přikazujeme a vybízíme je ve jménu Pána Ježíše Krista, aby žili řádně a živili se vlastní prací. A v Př 6 – Lenoch ať se učí od mravence.
K práci, zodpovědnosti řadím také studium, to se týká dětí a mladých lidí, kteří mohou užívat vymožeností moderní doby, než nemusí od dětství pracovat (i když i to je dobré: Pl 3,27 Dobré je, když člověk nosí své jho už od mládí.)
Jinak práce, obstarávat živobytí je především poslání pro muže, ženy se mají věnovat dětem, jejich plození a za výchovu jsou už zodpovědní společně, vrcholovou zodpovědnost má muž: 1M 3,16 "Rozmnožím útrapy tvého těhotenství, své děti budeš rodit v bolestech. Po muži budeš dychtivě toužit, on ti však bude poroučet."
1Tm 2,15 V jejím mateřství je ovšem záchrana.
Nezaměstnanost – dnes velký problém – ale tak těžce ji vnímáme proto, že znamená "nikdo mě nepotřebuje, jsem bezcenný" a také to představuje méně peněz. I v Bibli je o ní řeč: Mt 20,1-15: „Žádný vás nenajal?“ zvláštní mzda – všichni stejně!
T. Skřivánek: „Já se starám o to, abych pracoval a Bůh se stará, abych měl peníze.“ Na tomto postoji se mi líbí důvěra vůči Bohu – „pracuje pro Pána“ a také to, že nepracuje hlavně pro peníze. Myslím, že kdyby každý měl dost peněz, tak by mnoho lidí do práce vůbec nechodilo.
Měli bychom pracovat proto, že Bůh chce, abychom pracovali, pracovat „pro Pána“.
A Bůh zároveň říká: Dělník si zaslouží svou mzdu (1Tm 5,18). A na zaměstnavateli je velký hřích, když mzdu zadržuje: Jk 5,4: Slyšíte? To křičí mzda, kterou jste odepřeli dělníkům, kteří dřeli na vašich polích! Volání ženců došlo sluchu Hospodina zástupů!
Jestliže pracujeme, Bohu záleží na tom, abychom dostali svou odměnu. A stará se i o ty, kdo v žádném lidském pracovním vztahu nejsou – mám na mysli pracovníky na Božím království.
Dočasná nezaměstnanost může zároveň být příležitostí k odpočinku, k zamyšlení o sobě, prostorem k práci, kterou chce Bůh, abychom dělali.
Závěr:i v nezaměstnanosti se snažme pracovat, byť to není tak placeno, jako když jsme v zaměstnaneckém poměru. – různé dobrovolné práce… prostě nezahálet.
Workoholismus Bible říká, „Cokoli děláte, čiňte to celou duší, jako Pánu, a ne lidem.“ (Ko 3,23) a „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého…“(Mt 22,37). Jde o to, aby na prvním místě v našem životě byl Bůh a ne práce. A někdy se zdá, že to „musím pracovat“ je zástěrkou pro naši touhu zbohatnout, vydělat co nejvíce peněz a zbohatnout (1Tm 6,9).
autoritám vůbec Ef 6,5-7: Služebníci, poslouchejte své pozemské pány s posvátnou úctou, s upřímným srdcem, jako Krista. 6 Neslužte naoko jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi služebníci konejte Boží vůli celou duší. 7 Služte s ochotnou myslí jako Pánu, a ne lidem
Hlavní myšlenka: Jako Pánu. Domácí úkoly, vypracovat cokoli – představme si, že mi ten úkol dal Pán Ježíš:
Kolikrát si pomyslíme: „To mu už musí stačit.“ „To je pro něho dost dobré.“ – I pro Pána?
Pro Pána:
- Když moc mírný, slabý šéf a nevyžaduje důslednost – dělat pro Pána
- Když šéf je nečestný a podvádí firmu – my pracovat jako pro Pána
- Když je krutý přísný – Jako by nás o to vlídně s láskou požádal Pán.
- Pro Pána = nemusíme se šéfa bát (pokud neděláme něco zlého – Řím 13,4) – nad tím šéfem je náš Pán – toto vědomí osvobozuje od otroctví člověku. Kz 10,4 Před hněvem vladaře se z místa nehýbej, vždyť krotkost napraví i chyby veliké.
- s úctou, bez pohrdání, posměchu, zesměšňování šéfa
Příklad: Josef v Egyptě: - vše dělal jako „pro Pána“, TEST jak se jmenoval
nepracoval pro tatínka, pro Putifara, vězeňského dozorce, pro faraona – vždy jako pro Pána! – a bylo to vidět!
Potifar poznal, že Hospodin je s Josefem!
Je na nás v zaměstnání poznat, že Hospodin je s námi? – A je to poznat i doma, na ulici, ve škole, při zábavě?
Věrnost, ne stávka, ne vzpoura, ne vzdor – my pracujeme jako pro Pána.
Ř 12,18-21: Pokud záleží na vás, mějte se všemi lidmi pokoj. Římanům 12:19 Nemstěte se sami, milovaní, ale dejte místo hněvu - je přece psáno: "Má je pomsta, já zjednám odplatu, praví Hospodin." Právě naopak: "Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít. Tím, že to učiníš, shrneš mu na hlavu žhavé uhlí." Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Pokoj ano, ale ne za cenu přikrývání hříchu, mlčení ke zlu.
Bible popisuje špatný příklad služebníka, který bije své spoluslužebníky (Mt 24,44-50) – zneužívá své kolegy…
Velký problém se svými kolegy v zaměstnání měl Daniel.
- Splňoval všechny výše uvedené podmínky: pro Pána, usiloval o pokoj
- nebál se! – ale byl mírný – neopouštěl své místo – a ozval se! (Da 1,11-12) – obstál - dnes bychom řekli od císaře Fr. Josefa, přes TGM, Hitlera, Gottwadla až po Klause.
- neobracel kabát, ale „vzácný duch“ – naopak oni si ho volali: Nebúk, Belšazar, Darius
- Závist kolegů
- neznepokojoval se – spal klidně dál, dál žil se svým Bohem, dál se modlil, „svěřoval Bohu“
- nenechal se vychýlit od hlavní životní náplně: Modlit se za Jeruzalém
- křivdy, utrpení se nebál
- prožil si noc ve lví noře, ale také prožil mohutné Boží vysvobození.
Utrpení a křivdy – dnes pojem utrpení není in, máme opatření, prostředky, nemusíme trpět, existují způsoby, jak předcházet a vyhýbat utrpení, nepřátelství – na jedné straně je to příjemné, považuji to za velkou Boží milost, ale Bible říká, že „do Božího království musíme vejít skrze mnohá soužení.“ (Sk 14,22)
Dnes sice tolik netrpíme, neprožíváme nepřátelství a pronásledování – ale také neprožíváme vysvobození od lvů jako Daniel.
Shrnutí:
- Práce je požehnáním
- Všechno dělat jako pro Pána
- Usilovat o pokojný vztah se všemi lidmi
- V případě křivdy nebo něčeho zlého
- se nemusíme bát,
- můžeme se ozvat,
- vždy s úctou, bez pohrdání a zesměšňování
- smyslem utrpení je
- proměna charakteru, vytrvalost (Jk 1,2-4)
- vede ke spoléhání na Boha (2K 1,4-10)
(Jenda Vopalecký, kázání Vsetín, 7.3.2010)